Na ESG vydělají jen konzultanti a bankéři

Řada velkých správců aktiv oznámila svůj záměr snížit klasifikaci ESG fondů v celkové hodnotě nejméně 125 miliard dolarů. Mezi správce aktiv patří Amundi, BlackRock, DWS, HSBC AM, Axa, Invesco, NN Investment Partners, Pimco, Neuberger Berman, Robeco a Deka.

Tato oznámení následují po návrhu pokynů, které 18. listopadu zveřejnil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) v rámci konzultace o názvech fondů používajících výrazy související s ESG nebo udržitelností.

Ohlasy z trhu: „Vypadá to, že nyní existuje tolik definic ESG, kolik je správců, bank a ratingových agentur.“ „Je zřejmé, že správci aktiv byli při výkladu pravidel liberální.“

Jsou tedy tyto pravidla stanovitelná a přinášejí do byznysu něco více než jen byrokracii a dalších 20 stránek do výročních zpráv?

Damodaran s Cornellem (Valuing ESG: Doing Good or Sounding Good?) v tom mají jasno:

V mnoha kruzích je ESG prezentováno nejen jako přínosné pro společnost, ale také jako přínosné pro firmy a investory. Podle našeho názoru se však humbuk kolem ESG rozšířil tak, že předstihuje realitu, v tom co je, i v tom, co může přinést.

Potenciál vydělávat peníze na ESG učinil z konzultantů, bankéřů a investičních manažerů roztleskávače, kteří podporují ESG s tvrzeními o výnosech založenými na výzkumech, které jsou nejednoznačné, nepřesvědčivé, ne-li přímo rozporuplné. Důkazy jsou různorodé a lze je shrnout následovně:

• Důkazy o tom, že společensky odpovědné firmy mají nižší diskontní sazby, a tím investoři očekávají nižší návratnost, je silnější než důkaz, že sociálně odpovědné firmy dosahují vyšších zisků nebo růstu. Je zřejmé, že existují firmy, které mají prospěch z toho, že jsou společensky odpovědné, ale stejně tak existují firmy, které nemají prospěch z toho, že jsou společensky odpovědné. Být společensky odpovědný vytváří náklady bez kompenzace přínosy. Říci firmám že společensky odpovědné chování přinese vyšší růst, zisky a hodnotu, je nepravdivá reklama. Kromě toho je mnoho úspěšných firem, které propagují ESG, z jiných důvodů.
• Existují jednoznačnější důkazy o tom, že špatné podniky jsou trestány buď vyššími diskontními sazbami, nebo větším výskytem katastrof a šoků. Zastánci ESG mají mnohem silnější pozici, když říkají firmám, aby nebyly špatné, než když říkají firmám, aby byly dobré. Stručně řečeno, nákladná gesta veřejně obchodovaných společností, které se snaží vypadat „dobře“, jsou zbytečná, a to jak z hlediska zlepšení výkonnosti, tak i v oblasti výnosů.
• Důkazy o tom, že trhy zahrnují sociální odpovědnost do cen akcií, jsou slabé, s výjimkou společností, které jsou označovány za špatné firmy. Kromě toho existuje slabá vazba mezi ESG a provozní výkonností. Skutečnost, že trhy tuto vazbu nereflektují, by měl sloužit jako varování při uvádění ESG do praxe podnikovým manažerům.
• Důkazy o tom, že investoři mohou generovat pozitivní nadměrné výnosy díky zaměření na ESG jsou slabé a neexistují žádné důkazy o tom, že by aktivní investování do ESG přinášelo lepší výsledky. Ani ty nejpříznivější důkazy o investování do ESG nedokážou vyřešit kauzální problém. Zdá se, že je stejně pravděpodobné, že úspěšné firmy přijmou plášť ESG jako že přijetí mantinelu ESG činí firmy úspěšnými.

Vůz ESG nabírá na rychlosti a získává stále více společností a investorů, ale podle našeho názoru, až bude vše řečeno a hotovo, bude utraceno mnoho peněz a jen pár lidí (konzultantů, odborníků na ESG, měřičů ESG) z toho bude profitovat, ale společnosti nebudou sociálně odpovědnější, než byly před vynalezením ESG.

Doufejme, že tato diskuse povede k moudrým politikám, které stanoví právní rámec, v němž budou společnosti působit. Se správným rámcem se korporace mohou opět soustředit na maximalizaci bohatství akcionářů.